Co je reálné?

Co je reálné a co ne? Už jste se někdy nad tím zamýšleli? Reálné je to, co teď vnímám při psaní na počítači. Cítím, jak se prsty dotýkám klávesnice, slyším jejich zvuk. V pozadí vnímám rozhovor v rádiu a hučení lednice. To je reálné, právě teď, v tomto okamžiku.

Co však s pocity, které se okamžitě projeví v těle a v mysli, když si vzpomenu na něco nepříjemného např. na svoji učitelku chemie na střední škole? Cítím ty samé pocity, jako tenkrát, když mě učitelka chemie vyvolala k tabuli. Aby mi viděla do očí, mojí dlouhou přes oči padající patku, která sloužila k zamaskování mého uhrovitého čela, upevnila ke straně hlavy svou odpudivou pinetkou. Chtěla mi lépe vidět do očí. Což se samozřejmě stalo předmětem zábavy a veselí mých spolužaček. Ještě teď v sobě cítím tu potupu, odpor a vztek. Jsou však mé pocity, které v sobě cítím u této vzpomínky, opravdu reálné? Určitě ne. To jen moje podvědomí vyvolá stejnou reakci v těle a v mysli, především pocity a emoce, které jsem měla před několika lety u tabule. Je však učitelka chemie zodpovědná za moje pocity?

Často věříme např. tomu, že lidé a okolnosti okolo nás mají kontrolu nad tím, jak se cítíme a co vnímáme. Zdá se, že jejich jednání a všechny okolnosti jsou mimo naší kontrolu a že jsou hlavním důvodem, abychom my v sobě cítili různé emoce. Pravdou však je, že to jak se cítíme, není určováno naším okolím, ale tím, jak věci vnímáme my sami, uvnitř sebe. A sami si o tom rozhodujeme. Můžete moji vzpomínku s učitelkou chemie vnímat stejně jako já, jako potupu, ale pouze při nahlížení na situaci přes podobné „brýle“, které v sobě nosím. Rozhodnete-li se použít jiné brýle – jinou optiku pro vnímání situace, budete ji vidět jinak.

Tíhneme k tomu nasadit si „brýle“, které obvykle nosíme. Mnozí z nás máme velmi silně vyvinutou schopnost posuzovat, co je správné a co je špatné. Pokud se někdo k nám zachoval špatné, chceme se ubezpečit, že neunikne své odplatě. Udržujeme si proto v sobě pocity ponížení, bolesti nebo vzteku. Problémem však je, že se lidé okolo nás nezmění, většinou dělají stejné věci. My se ničíme svými myšlenkami.

Co je řešením? Vyberte si realitu, kterou si přejete prožívat. Neznamená to, že si máte lhát nebo klamat sami sebe. Nejde o to, posuzovat, co je dobré a co špatné. Důležité je vybrat si zkušenost, kterou chcete mít namísto zkušenosti, kterou nechcete. Minulost nezměníte, nevrátíte čas, změňte své vnímání, pocity a emoce, které si držíte v sobě. Jakmile je uvolníte a necháte odejít, přestanete je cítit, nebudou již více reálné.

Nemáte moc měnit lidi a okolnosti okolo Vás, ale máte kontrolu nad tím, zda jsou špatné pocity skutečné, či ne. Vy ovládáte své pocity, nikdo jiný. Jen Vy máte tu sílu. Používejte jí moudře!

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.