CO JE STRES

Výkonnost, výkonnost, výkonnost. Přidej, zlepši se, buď flexibilní, buď úspěšný, nejlepší, nejúžasnější! Hesla dnešní doby na nás kladou stále větší nároky. Značné pracovní nasazení a problémy nejen v osobním životě nás vyčerpávají a vedou často k přetížení organismu. V této souvislosti se začíná hovořit o stresu. Co se však skrývá pod pojmem stres? Překladem z anglického jazyka dojdeme k českému názvu „zátěž“. Podíváme-li se na další vysvětlení slova stres, docházíme ke zjištění, že stres je reakce našeho těla a duše na vnější podmínky, které mohou být jak pozitivní, tak negativní, ale vždy v nás vyvolávají psychické a fyzické procesy, které ovlivňují naše chování a zdraví.

Stres vyvolávají nejrůznější situace, a to jak nepříjemné, krizové, jako třeba ztráta partnera, zaměstnání, problémy v práci, rodinné neshody, ale mohou to být například i příjemné situace, jako je narození potomka, stěhování do nového domu, dovolená apod..

Co se děje při stresu?

Naše tělo je pro případ krizových situací vybaveno obrannými mechanismy. V případě ohrožení života nastupuje automatická reakce zaměřená na záchranu života, tzv. stav – boj nebo útěk. V dnešní společnosti již zpravidla nebojujeme o holý život, ale například o sociální postavení, důstojnost a podobně. V těchto okamžicích lidské tělo reaguje stejně jako při ohrožení života. Aktivizují se svaly nutné pro obrannou reakci, odkrví se vnitřní orgány a kůže, tělo se soustředí na budoucí boj či útěk. Tento stav je energeticky velmi náročný. Tělo v tomto stavu není schopno zpracovávat živiny. Objevuje se zčervenání či zblednutí, bušení srdce, zrychlený dech, zvýšený tlak, pocení, svíravé pocity v odkrvených orgánech atd. Poté, co stresor zmizí, dostává se tělo postupně zpět do normálního stavu. Jistě jste zažili tento stav, když jste šli na zkoušku. Učili jste se, připravovali, měli pocit, že vše umíte a jste perfektně připraveni. Po vstupu do dveří se nejprve objevují divné pocity v těle (u každé jsou to rozdílné pocity - např. trnutí v zátylku) a "okno" v hlavě. V hlavě jako vymeteno. Vyjdete ze dveří a najednou všechny nastudované vědomosti se tam jak zázrakem objeví a přesně víte, jak jste měli odpovídat na otázky.

Kdy je stres nebezpečný?

Stres je jistý druh energie, která nás má podpořit ve zvládnutí náročného úkolu či situace.  Krátkodobý stres v menší míře není škodlivý, může nám i pomoci a tělo se s ním lehce vyrovnává. Dlouhodobý stres, kdy je tělo dlouhodobě ve stavu aktivace, má škodlivé důsledky pro tělo i duši. Dochází často ke vzniku psychosomatických onemocnění. Například ten, kdo má často angíny, by rád vykřičel do světa své pocity křivdy, ale ze strachu a pocity viny to raději spolkne, kdo trpí žlučníkovými kolika je často ovládán svou pýchou, hořkostí, vztekem, nepřizpůsobivosti myšlení.

Pro stanovení úrovně stresu a jeho nebezpečné hranice byl vyvinut psychology Holmesem a Rahem v šedesátých letech minulého století jednoduchý test. Konkrétním životním situacím přiřadili určitý stupeň závažnosti vyjádřený počtem bodů. Například smrt partnera 100 bodů na prvním místě, na druhém rozvod s 73 body, svatba 50 bodů, změna finančního stavu 39 bodů apod. Pokud celkový součet bodů v průběhu dvou let přesáhne 300, je úroveň stresu nebezpečná, organismus je vyčerpaný a hrozí vznik nemocí a onemocnění. Bližší informace k tomuto testu naleznete na wikipedia.cz.

Co nejčastěji způsobuje stres?

Jsou to tzv. stresory, vnitřní a vnější.

Mluvíme-li o vnějších stresorech, jde o stresující situace příhody, pravidla nebo jiné,  které na váš organismus působí zvenku a nelze je okamžitě změnit. Patří mezi ně:

  • vnější prostředí
  • (hluk, prudké světlo, horko, uzavřený prostor)
  • Environmentální stres
  • Světlo – v zimě velké množství lidí trpí syndromem sezonní adaptační deprese (SAD)
  • Barvy
  • Sociální interakce (hrubost, povýšenost, agresivita druhých..)
  • Organizační (pravidla, předpisy, zákazy, omezování, termíny)
  • Významné životní události (smrt blízkého, ztráta zaměstnání, povýšení v práci, narození dítěte, rozvod..)
  • Každodenní těžkosti (dojíždění do zaměstnání, ztrácení klíčů.

Vnitřní stresory působí na váš organismus zevnitř a a často není možné je změnit:

  • Součásti životního stylu (kofein, nedostatek spánku, nabitý program)
  • Negativní postoj (pesimistické myšlení, sebekritika, nadměrné analyzování.. )
  • Psychický postoj (nerealistické očekávání, braní věcí osobně, myšlení stylem „buď všechno nebo nic“, zveličování, strnulé myšlení)
  • Stresující osobnostní charakter
  • Tyto stresory vyvolávají vícero symptomů citového a duševního stresu, mezi nejběžnější patří hněv, úzkost, obavy, strach, smutek.

Jak se stresu bránit?

Důsledkům stresu se lze bránit péčí o duševní a tělesné zdraví, dodržováním zásad zdravého životního stylu. Velký význam mají relaxační techniky, například jóga, meditace, dechová cvičení či masáže. Důležité je vyhýbat se stresorům, které nejsou nutné – mít realistická očekávání, braní věcí s úsměvem, optimismus, dostatek spánku, pravidelný odpočinek, omezení konzumace alkoholu, kouření. Důležitá je vyvážená strava s potřebným množstvím život.

Více o stresu naleznete v mém blogu.